Výlety 2013
ZOO Jihlava
1.11.2013
Letos podruhé míříme do ZOO Jihlava. Jedeme s Evou, která jede do Jihlavy na pravidelnou kontrolu a poté jdeme do zoo. Je podzim a všední den, takže zde není ani moc lidí. Hned míříme do nového pavilonu žiraf, ke kterému je již dodělán a obydlen pavilon afrických primátů. Opičáci mají dobrou náladu a předvádí se skotačením na lanech. Žirafy si zrovna pochutnávají na čerstvé hromádce zeleně. Věčně spící fenek se také konečně předvedl. Těšily jsme se na nově přivezenou hyenu, ale ta je prý plachá a tak zatím se schovává před zraky návštěvníků. Pak míříme do Australské farmy, kde jsou expozice budované jako dávné obydlí našich předků a je zde i expozice nočních zvířat. Kupodivu se nám předvedl i Kus kus (většina ani neví, že je to zvíře a zná pod tímto názvem spíše pokrm z pšenice). Pokračujeme do spodní části zoo. Zde si nakrmím ovce, které se o granulky málem potrkali, jak se předháněli o to, kdo bude mít víc. Kolem Babiččina dvorečku scházíme k hrošíkovi, který nám ukázal i zoubky. Pak přes kočkovité šelmy a tuleně přicházíme k Haciendě a kolem pavilonu medvědů a rozestavěné Asijské expozice se dostáváme k Africké vesničce Matongo. Pak už se pomalu vracíme zpět. Zde se ještě buduje nový pavilon plazů, ale ten je zatím jen v základech. Svojí aktivitou nás překvapují i pandy červené, které jsou úžasné. Pomalu už se stmívá, ale my ještě znovu navštívíme Australskou farmu a "žirafinec", před kterým se volně prohánějí poníci a je úžasné je sledovat jak skotačí na volném prostranství. To už byla skoro tma a foťák to bohužel už nepobíral. Poslední rozloučení se žirafama a jedem domů. Cesta už je po tmě, ale bylo to super. Doporučuji navštívit zoo v takto pozdních odpoledních hodinách při setmění, je to úzasné.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
Tradiční výlet k pomníkům + sochy M. Olšiaka
28.10.2013
Využíváme svátečního volna k našemu tradičnímu výletu k pomníkům (i pesani musí držet tradici dušiček a navštívit pomník svého "předka" vlka). Já beru Gebču s Asalkou, vyzvedáváme na chatě Evu s Lupinem a pak posádku druhého vozidla - Martinu, Luďu a Akima a společně míříme na Koníkov, kde začíná naše trasa. Šplháme na kopec nad Koníkovem, kde je pomník Broučků. Cestou jsme trochu nervózní, louka je zde všude rozrytá od divočáků. Pesani celou cestu v "rytincích" čtou pachy prasat. Naštěstí žádného divočáka nepotkáváme a jsme u Broučků, kterým zapalujeme na památku svíčku, tradičně se fotíme, svíčku raději zfoukáváme, aby po nás pomník neshořel a pokračujeme k pomníku vlka (zde byl zastřelen poslední vlk na Vysočině a dodnes je vycpán na hradě Pernštejně). Opět svíčka, focení ... pak cesta k pomníku Neznámému zajíci ... fouká vítr, svíčka zde nehoří, takže je jen focení. Pak míříme zpět k autu. Rozhodujeme, že by byl vhodný oběd, tak se přesouváme na Blatiny a dáváme si dobrý oběd, pak ještě projdeme místní zvířectvo a jedeme domů. Cestou se s Evou ještě rozhodneme jet přes Fryšavu, kde je nová socha Michala Olšiaka - Houbiš. 
Nemůžeme to najít, tak se ptáme a přes celou ves se vracíme na parkoviště a Houbiše nacházíme. Foto a jede se domů. No když už jedeme přes Tři Studně - i zde jsou sochy Olšiaka. Švagrová nás navádí, kde jsou. Dvě ze tří nacházíme - Hejkala a Orlici, zde foto už jen bez psů. Už se začíná stmívat, tak třetí - Výra necháme na jindy. Domů přijíždíme za tmy, ale spokojeni z toho co jsme dnes vše zvládli.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
ZOO Brno
26.10.2013
Letos nádherné říjnové dny s nadprůměrnými teplotami nás vytáhly ještě k návštěvě brněnské zoologické zahrady. Jel i táta, takže jsme vzali celou smečku a ještě jeli i Kuňadry, taky v komplet složení. Sraz byl v zoo. Celou cestu byla hustá mlha, místy se jelo krokem. My jsme u zoo byli dřív, tak jsme zatím zahajili procházku. Narazili jsme hned na surikaty za sklem, pesani se k nim vrhly na "oňufání", ale Gebča se najednou kupodivu začala bát a odmítla tam zůstat. Nevím co jí palicí proběhlo, ale dalších pár minut byla rozhodnutá, že tady nezůstane a nikam chodit ke zvířatům nebude. Rozmyslela si to až u prasátek, s kterýma se šla kámošit. No a pak na strach zapomněla úplně, protože se blížili kámoši vipeti. Takže byla vítačka a společně jsme pokračovali v procházce. U exotického pavilonu jsme se potom rozdělili a potkávali jsme se vždy u nějakých výběhů. Gebča byla dobrá - kluky vždycky vítala a občas odmítala jít s náma, ale chtěla jít s kámošema! Sluníčko nám celou dobu nesvítilo, ale bylo docela teplo a zvířata se vyvalovali ve výbězích. I v Brně se budují nové výběhy, tak občas byla nějaká expozice zavřená, ale i tak se nám zde líbilo. Ke konci jsme byli u ledních medvědů, kteří mají 2 mědvíďata a ta si hrála v bazénku. Poté jsme se dostali ke krásnému medvědinci, který zde při naší poslední návštěvě ještě nebyl. Nakonec jsme prošli kolem tygrů, kde se vipeťáci polekali, když šel tygr k nim a raději ustoupili - hrdinkou byla Gebča, která statečně k tygrovi (přes sklo samozřejmě) čichala a asi by se kámošila. Na druhém konci výběhu se kámošili zase Bahča a Asalka s dalším tygrem. Na úplný závěr jsme si dali jídlo a pak už byla jen cesta domů. Sotva jsme vyjeli kousek od zoo, tak vysvitlo sluníčko. No prostě jsme byli dneska asi na jediném místě, kde sluníčko nesvítilo. Ale i tak to byl pěkný výlet a brněnská zoo nás docela překvapila svými novými výběhy a různými stavbami, které pro nás byli zde nové.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
Blatiny 5.9.2013
Využíváme volné chvilky pracovních dní a vyrážíme s Evou (Gebčou a Lupinem) na výlet do okolí Blatin. Ten se změnil na spíše pohodovou procházku lesem se sbíráním hub. Nechyběla ani zastávka na oběd. Když jsme mířili na venkovní posezení, tak nás čekalo překvapení v podobě kočky schované za rohem vstupu na zahrádku. Pesani byli naštěstí překvapeni stejně jako my a kočka měla dost rozumu a zůstala nehnutě přikrčená k zemi - sice naježená, ale hlavně neběžící. Takže ostuda se nekonala a kočka vyvázla bez úhony. Poté jsme se přesunuli do lesa na zmíněné houby, pár jsme jich i našli. Poslední zastávka byla na Jezdeckém klubu, kde jsme prohlídli místní zvěřinec, který je zde rozmanitý... koně, osli, poníci, mula, lamy, kozy, ovce, prasátka, králíci, nutrie, krávy, jaci ... to je snad vše ... teda ještě místni pesani. Restaurace bohužel otevřená nebyla, tak snad někdy příště. Cestou jsme prošli další les, kde nám přibylo ještě pár hub. Cestou zpět jsme se pokochali nádhernou přírodou a pak už hurá domů.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
Koupání na rybníku Řeka - podruhé
2.8.2013
Léto je v plném proudu a po úspěšném plavání psů se vracíme k vodě. Prvně zahajujeme u Kunešů na chatě, zde se pesani vylítají a pak bereme omladinu Lupina a Gebču a jede se plavat. První zastávka je na Velkém Dářku, zde je plno aut už na příjezdové cestě, takže to otáčíme a jedeme opět do kempu na rybník Řeka. Míříme do kraje "pláže" a stojíme frontu na psí koupání. Po chvilce je volno a tak jdeme na to. Prvně jdeme všichni. Pesanům se moc nechce, ale po potáhnutí vodítek prostě jdou a plavou. Chvilku se střídáme, fotíme a pak prohráváme boj s otravnými hovadami - štípou potvory bez přestání. Takže rychle usušit a jedeme zase na chatu, kde je ještě podvečerní grilování a pak už míříme s Gebčou domů.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
Údolí řeky Doubravy + koupání na rybníku Řeka
24.7.2013
Plánvané četnější výlety nám moc nevychází, tak musíme prostě "urvat" nějaký ten den v práci a vyrazit na procházku. Venku panují tropická horka a tak vybíráme výlet do lesního prostředí - kolem řeky Doubravy. Beru Gebču a jedeme do práce vyřídit nejnutnější věci a na objížďku úřadů. Pak už mířme vyzvednout Evu s Lupinem a nakonec Martinu s Akimem. Zde zase Gebča dělá scény a tak se musíme prvně projít, aby pustila Akima vůbec do auta. Pak už vyrážíme do Bílku, kde je nástup na naši trasu. Hned od auta sbíháme do stínu stromů a řeka vzduch také hezky ochlazuje. Cestička se zužuje a po chvilce jdeme již jen cestičkou plnou kořenů stromů a kamenů. Docházíme pod most, kde se pesani napijí a jde se dál. Cesta je náročná, každý krok se musí hlídat a pesani se pořádně soustředí kam strkají tlapku. Řeka je místy dost divoká a cesta střídá náročné stoupání s ještě náročnějšímu klesání. Výhled ale stojí za to. Míjíme nádherný vodopád. Na rozsestí zvažujeme, zda pokračovat či se okružní cestou vrátit do Bílku. Máme dost času, tak pokračujeme dál. Chvilkama toho teda litujeme! Pak už jsme ale u dětského tábora a můžeme jít pohodovou, ale dlouhou cestou k autu nebo pokračovat do Chotěboře na vlak. Po prozkoumání jízdního řádu (zlaté připojení k internetu v mobilu) vyhrává druhá varianta. Míříme náročným stoupáním do Chotěboře. Zde narážíme na místní lidi a necháme si poradit cestu k nádraží. No, že jsme nevolili pohodovou cestu lesem zpět. Nádraží je pěkně daleko, navíc jenom dokopce a v úděsném horku po rozpálených silnicích bez stínu. Pěkně vyčerpaní docházíme na nádraží, Martina kupuje lístky, my nasazujeme košíky pesanům a vlak už je zde. Takže to bylo opravdu "tip ťop". Ani jeden z psího osazenstva ještě nejel vlakem, tak je to pro ně premiéra. Zvládají dobře, cesta je krátká a my jsme konečně zpět v Bílku. Tady ještě usedáme do hospody na oběd. Trocha zklamání je ve vyprodanosti nápojů a tak končíme u chlazeného piva, já řidič u nealkoholického. 
Ale po té cestě to bylo jedno - hlavně, že bylo co pít (zásoby jsme samozřejmě na cestě měli taky, ale vše bylo spíše uvařené, než příjemně vychlazené). Pak už jsme nasedli do vypečeného auta a jeli jsme se ochladit k rybníku s netypickým názvem Řeka. Pesanům se do vody moc nechtělo, ale nakonec jsme je tam dostali a psi i my jsme si zaplavali. Následovalo další občerstvení v kempu a pak už hurá domů.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
ZOO Dvůr Králové nad Labem
22.6.2013
Hned druhý víkend po Jihlavě se vydáváme do Dvora Králového. Sem již můžou psi, takže s tátou bereme celou smečku a jede se na výlet. Parkujeme na horním parkovišti a jdeme k bráně. Vždy zde bývaly velké fronty a dnes je volno. Nějakou dobu jsme zde nebyli, protože bývalá ředitelka zoo zavedla vjezd auty a tak přístupná pěšky byla jen část a zbytek autem, což nás odradilo. Chtěli jsme na procházku a ne sedět další hodiny v autě. Nynější ředitel jízdu auty odklonil a je prakticky jen na safari a tak prakticky pěšky procházíme celou zoo tak jak známe z minulých návštěv. Vybrali jsme si výborný den, protože lidí zde moc nebylo a tak jsme velkou část zoo prošli skoro o samotě a pesani měli prostor přes celou šířku cest. Hned po příchodu do naše ušáky zaujal šakal a on byl také velmi zvědav. Poté Gebča dostala ránu ohradníkem u plameňáků, tak chvilku nadávala, ale pak byla už v pohodě. Dlouho jsme zde v zoo nebyli a tak jsem zírala, kolik je toho tady nového. Spousta výběhů je nová či opravená, je zde velké lanové hřiště nejen pro děti, krásná lávka přes výběh zeber a ostatních kopytníků, 3D obraz vodopádů ... prostě super. Pesani na některá zvířata reagovali více, některá je ani nezajímala. Super byl orangutan, který s námi šel kolem celého výběhu, Gebču chtěl chytit za ocas, ale přes sklo to nešlo, pak hodil tlapou na Bahču a šel si spokojeně po svých. 
Přítomností našich ušáků byl také nadšen žirafák a tygr. Došli jsme až ke lvům a pak zase zpět na začátek, kde ze stínu křoví vylezl opět šakal, když nás zahlédl úplně pookřál. Ještě se na rozloučenou "poňufal" s pesanama a pak už jsme šli na výborný oběd k Lemurovi a po něm zpět k autu a domů. Po celou dobu bylo i super počasí, takže dnešní výlet se opravdu vydařil.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
ZOO Jihlava
16.6.2013
Po dlouhé době jsme také zamířili do zoologických zahrad. Nejprve do Jihlavy, ale tam se nesmí se psy, takže jsem na výlet vzala mamku a synovce Marečka. V Jihlavské zoo jsou nově žirafy, takže byl pěkný nával a hned u příjezdové cesty na parkoviště jsme byli odkloněni z důvodu plného parkoviště do nedalekého City parku. To bylo dobrodružné, páč jsme tam nikdy nebyli a dostat se z podzemního parkoviště ven na ulici byl pro nás docela oříšek. Nakonec jsme vše zvládli a úspěšně dorazili do zoo. Část zoo je bohužel zavřena z důvodu probíhajících rekonstrukcí. Mareček chvíli po příchodu objevil dětské elektrické autíčka, takže se povozil a zatím to moc neumí, tak já jsem si užila 4 kolečka navádění volantu na správnou stranu a paté - poslední kolečko už Mareček jel zdatně sám. Já jsem byla už teď utahaná a to jsme byli na začátku. V africké vesničce jsme si dali oběd a pak jsme pokračovali. Mareček byl celou dobu moc hodný, sem tam si odpočinul v kočárku a pak zase ťapal po svých. 
Jelikož jsme do zoo vstoupili starým dolním vchodem, čekaly nás nové pavilony až na konec. Nové výběhy nejsou ještě zcela obydleny, ale hlavní "žirafinec" již hostí 3 žirafí kluky. Ještě nás čekal návrat k autu a opět perlička v podobě "dobytí podzemního parkoviště". Vše jsme ale zvládli a z náročného výletu jsme se vrátili úspěšně domů. Na podzim se sem vrátíme zkouknout co je nového.
Fotogalerie ZDE
* * * * *
Pouť Žďár nad Sázavou
16.5.2013
Letos počasí a pracovní vytížení výletům moc nepřejí, tak využíváme aspoň žďárské pouti - je to druhá největší pouť v ČR co se týká atrakcí (první místo má Matějská pouť v Praze). Máme nové kamarády - vipeta Akima s paničkou Martinou, kteří se k nám také připojil. Ráno si Gebča musela výlet "odpracovat" v kanceláři, takže v 8 již byla nastoupená v plném pracovním nasazení. V půl 10 dorazil Lupin a pracovali na společných úkolech! Před polednem jsme vyrazili na procházku, cestou jsme se sešli s Akimem a naše dvojice Gebina a Lupin mu pěkně vynadali, až s náma nechtěl mít nic společnýho. Lupin se s Akimem rychle zkamarádil, ale Gebča ho chtěla sežrat ještě nějakou chvilku. Nakonec ho i ona přibrala do party a cestou už to byla kamarádská trojice. Stavili jsme se ještě na oběd, kde smečka předpisově odpočívala. Akim měl "hospodskou" premiéru a choval se vzorně. Pak jsme vyrazili mezi atrakce, ještě zde nebyl moc pohyb a ruch. Což se ale pomalu začalo měnit. Všem třem pesanům se nejvíce líbily stánky s plyšákama, takže máme další "přírůstek do hračkárny". 
Po druhé hodině se pouť rozjížděla na plno, začalo chodit i více lidí a my jsme se postupně přesouvali k odchodu. Akim se odpojil a mířil domů, Lupin s námi šel ještě kousek no a Gebča a já jsme došli zpět do práce, kde bylo ještě pár maličkostí k vyřízení a pak jsme jely domů. Výlet byl fajn, až na počasí - sice nebyla zima a nepršelo, ale fučel tak šílený vítr, že by nějaká ta přeháňka byla možná lepší.
Fotogalerie ZDE